Paleta názorů a ptákovin

Kdo si dnes vzpomene na opavský systém, prosazovaný na českých základních školách koncem šedesátých let? Přitom to zase tak velký nesmysl nebyl!

Tak se nám líhne nový trestuhodný čin: neoprávněná činost pro cizí moc. Bylo by škoda nepohrát si s ním za pomoci pravidel logiky.

Jeden jazyk vládne všem, prodejcům i kupujícím, ale na ruku jde pouze prodejcům. Je užitečné umět jej poznat a dešifrovat.

Už si nevzpomínám, o čem byla má oblíbená pohádka z dětství "Jak šlo vejce na vandr". Nedávno jsem ale koupil vejce, která očividně na vandr vyrazila!

Tentokrát žádná pohádka, tohle je popis reality.

Agentura Pravda vyděsí opět překonává bulvár. Přinášíme svědectví (zaručeně pravdivé) o tom, jaká těžko splnitelná přání měly hvězdy nedávné minulosti. Člověk žasne a my v agentuře žasneme také!

Sir Isaac Newton byl bezpochyby génius, mozek k pohledání. Co kdybychom jej nějak přemístili z jeho doby do naší a postavili jej bez dalších slov k automobilu? Co by asi dělal?

Už dlouho jsem se nezamýšlel nad náboženskými dogmaty. Tak zase pár myšlenek přidám. Nekamenujte mě, nemyslím to ve zlém.

Vážený Vladimíre Vladimíroviči, pokud byste si mne náhodou zvolil jako poradce, jistě byste si mne nezvolil proto, abych i já vám lhal. Pokud byste se mne zeptal na názor, vysvětlil bych vám, jak moc jste si to pohnojil.

Marcus Cato končil každou svou řeč v římském senátu touto větou: Soudím ostatně, že Kartágo musí být zničeno. A pořád a pořád ji opakoval. Já tedy také připomenu, co jsem psal už mnohokrát. Jak pravil onen zbožný Žid u Zdi nářků: jako bych mluvil do zdi.

Ať si kreacionisté říkají co chtějí, pravděpodobnost se ošidit nedá. Když máte dostatek času na dostatek pokusů, věci vznikají samy od sebe.

Když jsem v mládí vyrážel někam na prázdninové toulky, matka mi vždy říkala: "Dej o sobě vědět". V době předmobilové to znamenalo poslat pohled, korespondenční lístek, případně zavolat meziměstsky z pošty. Dnes má tato věta jinou konotaci.