Veršotepectví
Omlouvám se, prostě mě tyhle ptákoviny napadly, no...
Od ruské Kaťuši
Dostal jsem za uši.
Kaťuša netuší,
Že sahám po kuši.
O mé kuši netušíc
Padne k zemi jako nic.
Měla nechat moje uši,
Nemusela ztratit duši.
Někdo tady chroupá suši?
To můj přednes ovšem ruší!
Nezapomeň, že mám kuši!
Myslel jsem, že mám vlohy
Pěstovat krásné hlohy.
Zatím mám jediné vlohy,
Aby mi smrděly nohy.
Můj zápach rozdráždil bohy,
Satanáš naostřil rohy,
Vynesli verdikt strohý:
Zalez si pod dva stohy,
Jinak ti smradlavé nohy
Sežerou naše dohy.
(pardon, mělo být „dogy“)