Variace na nesmrtelné téma
V kavárně potká Kohn Roubíčka. "Tož jak, strécu, jak sa daří?" "Tedy poslouchají, já žasnu, jak voni válejí ty cizí jazyky!"
Potká Kohn Roubíčka a zaběduje: "Zase voni! Proč já pro jednou nemůžu v židovském vtipu potkat třeba Steina?"
Potká Kohn Roubíčka a povídá: "Tak jak se má jejich Sára? A vlastně co se ptám... Když jsem od ní včera tajně odcházel, vypadala spokojeně. Tak moje úcta, já už spěchám!"
Potká Kohn Roubíčka a povídá: "No ne, to je ale štěstí! Nás Kohnů tu žije pár stovek, vás Roubíčků ještě méně, a přece jsme se potkali!" Roubíček na to: "To já mám ještě větší štěstí než voni. Ze všech těch Kohnů, kterých je tak málo, potkám ausgerechnet toho, který mi dluží pět stovek!"
Potká Kohn Steina, prohlíží si jej a nakonec povídá: "Poslouchají, Stein, neurazejí se, ale Roubíček je holt Roubíček!"