Variace na dětské vtipy
Existují ještě vtipy, které si vyprávějí děti mezi sebou? V těch z našeho dětství se mluvilo o "bláznech", o esenbácích, o Vinetouovi a Old Shatterhandovi, říkaly se "kameňáky". Mají dnešní děti nějaké téma vtipů? Mezi stálice patří rodinné vztahy, tak jsem vám, milé děti, připravil variace na hubenou sestru. Vzorem mi byl vtip: "Moje sestra je tak hubená, že když se napije malinové šťávy, tak připomíná teploměr".
Moje sestra je tak hubená, že ani nechodí na rentgen. Prostě ji postaví před okno.
Moje sestra je tak hubená, že ji nepouštíme na pole. Každou chvíli tam zapadne po pás ho hraboší nory.
Jó, ale to já měl hubenou sestru! Jenomže brácha jednou kýchnul a od té doby jsme ji ještě nenašli!
Jenom se bojím, že v dnešní době je to s vtipy asi takhle: Vypovídá učitel před disciplinární komisí: "Mým koníčkem je jachting, proto pokaždé, když se loučím s deváťáky, přeju jim příznivý vítr do plachet. Letos je to poprvé, co mě za to rodiče jednoho žáka chtějí nechat propustit. Ano, uznávám, měl jsem si včas uvědomit, jaké má žák Vopička uši, ale stejně... je to trochu moc přísné..."
Takže děti, ty vtípky o hubené sestře raději neříkejte. Co když je uslyší nějaká anorektička nebo naopak dívka, která je "spokojená s postavou, jakou má (po samých hamburgerech a kolách)"? Ach jo, dříve si člověk musel hlídat jenom ty politické...