Kam ten spěch?
Bývaly doby, kdy jsem měl tak vycvičené oko, že mě každá chyba v mém textu doslova praštila a nepřežila ani pár vteřin. Píšu málo, chyby musím hledat tak natřikrát. A najdu je. Většinou... Ovšem v cizích textech, to je jiná! Tam mi korektorské oko funguje pořád. Ale to asi znáte i z vlastních zkušeností, ne?
Je to zvláštní, jak často reklamní textaři nechávají překlepy i na plakátech nebo bilboardech, kam se těch písmenek vejde opravdu pramálo. Například slovo "kalothy" není anglické - podle vzoru "healthy" - ale znamená "kalhoty".
Jeden politik udělá pro Pražany úlně všechno. Kdo vystuduje tu jedinou správnou soukromou vysokou školu, může pracovat jako vecoucí. A tak dále.
Taková nedbalost mě docela zaráží. Přece, když něco napíšu, tak si to po sobě řečtu, ne?