Bez legrace
Jsou věci, ze kterých bychom si neměli dělat legraci. Prý.
Ale zkusím to. Anekdota totiž není výsměchem, není znevažováním, je to jen jiná - pro někoho nezvyklá - forma pohledu na svět. Její podstatou, jak pravili shodně pánové Horníček i Werich, je, že sděluje nějakou obecnou pravdu.
Smrt politického vězně v padesátých letech přišel vyšetřovat patolog, kterého nikdo z dozorců neznal. Samozřejmě z toho byli nervózní, úplně všechno by se bez jeho spolupráce ututlat nedalo. Jaký bude? Bude spolupracovat?
„Tak co jsem zjistil: Co ten nešťastník zažíval před smrtí? Zažíval drcení palců na nohou. Zažíval pouštění proudu do přirození. Zažíval zatlučení špendlíku pod nehty. To bylo špatné, soudruzi! Moc špatné!“
Dozorci zelenali strachem – budou problémy.
„Takže jsem jako příčinu smrti uvedl špatné zažívání.“