Vyvěste fangle
Je to totéž jako dřív, jen místo rudých vlajek vyvěšujeme modré, slýchám. Co myslíte, je to totéž?
Byly státní svátky, a tramvaje vyjely do ulic vyzdobené českými a eurounijními vlaječkami. Je nás ještě stále hodně, kdo pamatujeme, že dříve se nad reflektory tramvají místo těch modrých vesele třepetaly rudé praporky Sovětského svazu. Že by se vážně nic nezměnilo, jen místo východu adorujeme/posloucháme západ?
Ale ne, milí škarohlídi. Jen pojďte popřemýšlet.
Za předchozího režimu bylo nadiktováno, kdy mají viset československé, kdy sovětské nebo jen rudé prapory (nedodržovalo se to, ty rudé bývaly pro jednoduchost nahrazovány sovětskými, aniž by kdo protestoval) a běda když ne. Mnohé domy měly už při předání nainstalovány k užívání držáky praporků vedle všech oken. Domovní důvěrníci (to byli takoví agenti komunistické strany, víte, děti?) výzdobu kontrolovali, případně rovnou každé domácnosti praporky přidělovali. Nevyvěšuješ, máš špatný kádrový posudek a posudek potřebuješ všude: při žádosti o byt, o studium, o cestování...
Komunistů byla desetina národa a komunistické myšlenky kromě nich upřímně přijímal snad další půlmilion(?) lidí, více jich těžko mohlo být. S EU dnes u nás prý jakž takž souzní až čtyřicet procent lidí - tudíž vlaječky jiné než české konvenují nejméně čtyřikrát většímu procentu občanů než tehdy. Vážně se dá dnešek co do praporků srovnávat s dobou státu ČSSR?
Onen Havlův zelinář, který do výlohy umístil výzdobu s náležitými hesly, aby měl klid, dnes přece neexistuje! Zkuste soukromníkovi něco politického nařídit! Před rokem jsem se probíral svým fotoarchivem ze sedmdesátých let. Jak těžké tehdy bylo najít veřejnou budovu, ba i živější ulici, bez rudých hvězd a hesel typu "Závěry sjezdu KSČ splníme"! Vidíme snad dnes veřejný prostor zaneřáděný angažovanými probruselskými hesly?
Tak vidíte, neznámá paní, od které jsem v metru remcání na návrat starých časů mimoděk zaslechl. Jste pamětnice jako já, ale s poněkud selektivní pamětí.