Vysvětlivky
Vzpomněl jsem si na Werichovu forbínu: Koupil jsem si Švejka s vysvětlivkami. Konečně jsem se dozvěděl, o čem to vlastně je! Vzpomněl jsem si na zmíněnou větu v okamžiku, kdy jsem náhodou natrefil na článek o parku v Čakovicích. Ten park znám, svou proměnou prošel už někdy před dvěma lety. Ale "až díky tomuhle článku jsem se dozvěděl, o čem to vlastně je"!
Musím předeslat, že park opravdu prokouknul, zmoderněl, omládnul. Z několika nápadů jsem jakožto autor mnoha článků o zahradách celkem nadšený a smekám klobouk. Park zakončuje lehce výtvarně pojatá cihlová zeď, mělké jezírko je v podstatě samourdržovací, tmavé betonové "trottelfest" sedačky působí avantgardně a přitom pohodlně, záplava bílých srdcovek v jednom svahu je unikátní, o trávník se stará robotická sekačka. A smekám před tím, že většina starých stromů tu zůstala zachována.
Nicméně: Trvalkový záhon je tak trochu okoukaný - proč to všude po republice vysazují na jedno brdo, všude ty samé druhy (astry, krásenky, rozrazily, kakosty, proso, ježatky a tak dále)? Hustá výsadba mladých vysokokmenných dřevin budí obavy, co bude dál, až se koruny rozrostou.
Ale přátelé, ta idea!
Trvalkový záhon má lákat k opilování (sic!) čmeláky a motýly s barevnými křídly. Ti s bezbarvými křídly mají smůlu, bělásci jsou vzati na milost - i bílá je barva. Klasické lavičky podél něj jsou určeny pro klidné rozjímání i pro setkání s přáteli. Zatím není jasné, zda jednou nebude zakročeno proti osamělým maminkám s kočárkem, které toho moc nenarozjímají, a zda se tu smí i randit.
Ty nahusto nasázené stromky jsou jabloně. Proč? Protože jednou, až trochu dorostou, budou na podzim zářit červenými jablky, což má odkazovat k upálení Jana Husa. Ten ve zdejším parku má odedávna svou sochu, tak proto. Zatím jabloně nezáří, červeně planou jen desítky jeřábů podél sousedící ulice, hlohy u železniční trati a červenolisté javory v mnoha místních zahradách. Ale jednou, jednou se tam ten symbol mučednické smrti našeho Mistra objeví! A se symbolikou nekončíme. Ty jabloně jsou vysazeny v šestkrát sedmi řadách, aby odkazovaly na datum 6. 7. Nebo 7. 6.? Tak nějak. Mohlo být hůř, mohlo se jich tu vysázet 1415.
Jezírko tu není pouze proto, že je to v parcích obvyklé a příjemné. Ne ne, to má poukazovat na to, že tu kdysi býval rybník. A ta hezká zeď na konci parku skrývá jedno tajemství. Má nanotechnologický nátěr - je napuštěná oxidem titaničitým, který " bez chemie a odpadu rozkládá škodlivé látky a čistí okolní vzduch". Takže z velmi rušné ulice přeputují veškeré exhaláty přes celý park až ke zdi, a tam jsou zlikvidovány. Bez chemie a bez odpadu, prý. Majitelé sousedního domu jistě oceňují, jaký mají najednou čistý vzduch.
Suma sumárum: zahradní architektka odvedla (bez ironie) opravdu slušnou práci. Pouze trvalkový záhon byl vysázen (já vím, asi spíše vyset) v dobré víře, že čakovičtí nebudou jezdit po Praze ani po vlastech českých, kde by se nudili u naprosto identických výsadeb. Při hledání něčeho červeného byly zrovna v katalozích nejlevnější a nejdostupnější jabloně, nuže s náležitou ideovou omáčkou byla volba těchto dřevin posvěcena. Tvůrce zdi udělal (opět bez ironie) vážně pěknou zeď. Ale když tomu dodáme eko-nátěr, bude nám vyplaceno více, že ano? Je mu to přáno. Konec konců, tvůrci takové kroměřížské Květné zahrady nebo pražské Vrtbovské zahrady určitě také opentlovali zadavatele ideovými řečičkami. Škoda, že to bez nich asi nikdy nepůjde.