Veganstvím proti úrodě
O spoustě problémů se dá uvažovat politicky, jak vysvětlil už poručík Hamáček v Černých baronech, ale nesmí to být na úkor znalosti jejich podstaty a souvislostí.
Tak například podle mnohých vizionářů má tuto planetu spasit přechod lidstva na veganství. Takoví Masajové a Inuité už se nejspíše nemůžou dočkat. Ti, kdo právě začali rozjíždět chovy cvrčků a moučných červů, se také jistě těší na ten den, kdy i jejich byznys bude označen jako fujky fuj a po nesmělém rozjezdu zanikne. Mezi námi - vždyť on takový velkochov hmyzu smrdí! Není lepší ve zrušené cvrčkárně přejít na hydroponický hrášek?
Takže konec chovu čehokoli. Kdo ví, jestli zůstanou alespoň mořské farmy na lososy a ústřice. Za rozvoj mozku lidstvo vděčí (podle jedné teorie) údobí, kdy se pralidé stahovali na africká pobřeží a paběrkovali tam mořské plody. Tož v zájmu mozků lidstva by tedy mohly alespoň ty ústřice a slávky zůstat, když stejně jen filtrují z moře řasy a různá svinstva! Už teď by to chtělo jíst více mořských plodů!
Konec chovu dobytka, prasat a drůbeže. Zmizí velké množství metanu vykrkaného kravami a ovcemi. Zmizí velké plochy pastvin, zmizí pole s jetelem vázající do půdy dusík. Veškeré tuny obilí sežrané domácími hovádky nově půjdou přímo na stoly chudých lidí. Sníží se uhlíková stopa. Plocha potřebná na pouhopouhé umístění všech těch němých tváří se využije pro pěstování rajčat, vrátí se do stavu panenské přírody nebo se přemění v dětská hřiště. Argentina a Botswana zchudnou - neměly sázet na produkci skotu! Zmizí rozlehlé louky a pastviny, tím i plochy nezorané půdy odolávající erozi. Půdy nezválcované těžkou technikou a proto jakžtakž vsakující dešťové srážky. Ubude drobných hovniválků i ovádů potravně navázaných na pasoucí se stáda. Vymřou rostliny a živočichové květnatých luk, protože louka tu není od přírody, louka je lidský výtvor, je to pole na výrobu sena a musí se kosit. Není potřeba sena, není kosení. A ještě něčeho ubude.
Být v Indii posvátnou krávou není až takový med. Tahle zvířata tam spíše živoří a požírají všemožné plevele a kuchyňské odpady. Dojivost také nic moc. Zato si Indové svých krav vždy vážili kvůli produkci kravinců. Sušené dobře hoří, čerstvými lze vyspravit stěny chatrčí, a hlavně: vždyť je to hnojivo!
Bať, bať. Lidstvo už nějakých šedesát let chytá vzdušný dusík a přetváří jej na průmyslová dusíkatá hnojiva. Surovina je to levná, dusíku nikdy nebude ve vzduchu nedostatek, ovšem výroba rozhodně není technologicky ani energeticky jednoduchá - a to se dá bezvadně zpeněžit, že? Vzhledem k tomu, že ty neuvědomělé a zpovykané rostliny chtějí vedle dusičnanů i fosforečnany, sírany, nějaký ten vápník, draslík a kdovíco ještě, musí se to vše těžit (sírany např.s hnědým uhlím, fosforečnany zejména v Rusku) a to také něco stojí. Průmyslová hnojiva jsou nekřesťansky drahá, zejména v porovnání s těmi statkovými. Nešlo by to v budoucnu levněji? Možná i šlo. Například v kafilériích je všeho dost. Ale jejda, vždyť my do těch kafilérek nemáme co dát, kravičky a slepičky jsme jednou provždy škrtli, vzpomínáte? Problém. Na průmyslových hnojivech nám kapitalisté bezostyšně tyjí, a fosfátové, síranové, solné, vápencové a jiné doly (chce to i špetku manganu nebo selenu) nám hyzdí tvář Velké matky Země, kterou jsme zbavili krkajících stád a ozdobili hydroponickými halami a novými poli. A to se pořád ještě bavíme jen o průmyslových hnojivech. S nimi ovšem půjde budoucí zemědělství do kopru.
Po vyvraždění domácích zvířat sice bude klima spaseno, ustanou vysušující větry i přívalové deště, též teplota poslušně poklesne. Ale půda... no co se to s ní děje? Vláhu nezadrží, žížalu v ní nezahlédneš, i mírné větříky a deštíky její horní vrstvu odnášejí pryč, eroze trvá jako v dobách svaté Grety! Ono se to má tak: Indové si převelice váží každého kravince. Horské národy sbírají na salaších ovčí a kozí bobky a v nůších je roznášejí po svých kamenitých políčkách, neb by se tam jinak nic neurodilo. Proč? Půda je živý organismus plný miliard a miliard bakterií a miliard půdních roztočů a jiné havěti. Ti všichni se doslova třesou, s prominutím, na h---no. Trus obratlovců je základ zdravé půdy schopné vázat vlhkost a velmi, velmi pomalu uvolňovat živiny. Zaorání zelené hmoty je také fajn, ale kde nejsou bakterie z h---en, trvá přeměna této hmoty na humus proklatě dlouho. Že pomohou komposty? To jako myslíte globálně, na celé planetě? Za á, kompost také zraje a urychlit se to nedá, navíc chce určité klimatické podmínky. Za bé, kam všechny ty komposty umístíme, aby kolem nich ještě zbylo dost místa pro pole, lidská sídla i pro přírodu?
Takže, přátelé vegani (i ty, má dcero): dobrá, nechme celé lidstvo přejít na veganskou stravu, já už to tu nějak doklepu. Ale smiřme se s tím, že bez stád skotu, bez prasátek a slepiček ztratíme tu půdu, na které musí biliony tun pšenice (pardon, pšenice ne, ta obsahuje lepek a to je fuj), rýže, prosa, ovoce a zeleniny vyrůst. Nechte kravičky a slepičky žít, jinak nebude bioavokádo. Nnbo celoplanetárně zrušte splachovací záchody i kanalizaci a před každé dveře postavte dobře těsnící kýbl, který bude autonomní robot každou noc odvážet přímo na pole. A chystejte vztyčování morových sloupů.
Málo platné, ti zelení to mají všechno tak hezky politicky promyšlené!!!