Spasitelé v šuplíku
Konečně přijde někdo nový, lepší. Říkají ti, kteří tvrdí, že s Fialou ani Babišem prostě už ne, oni že vědí o lepších. Co by asi řekla paní Jechová z filmu Kulový blesk? "Vy máte dostatek nových schopných politiků, kteří zachrání Česko? A mohla bych je vidět?"
Paní Jechová je typem voliče, jaký nám zoufale schází. Jinak přečasto vybíráme "podle ksichtu" nebo se zalíbením posloucháme, jak adept vysoké politiky kritizuje totéž, co my, a jak slibuje, přísahá, zaručuje. Paní Jechová, na scénu! "Tak vy nám to zaručujete? A můžu vědět, čím přesně se zaručujete?" Tak dost, prosím vás, vyžeňte ji, takhle se nedá dělat politika!
Nakažen onou fiktivní babkou v šátku si představuji sám pro sebe, že jsem členem rozmanitých přijímacích komisí a ptám se: "Vy chcete dělat krajského hygienika, soustružníka, turistického průvodce, tenora ve státní opeře - a už jste někdy něco hodně podobného dělal? Máte kvalifikaci, máte reference o své dosavadní kariéře?" Ještě že mě nezvou do stranických komisí, kde se vybírají kandidáti na poslance, potažmo na ministry. "Už jste někdy něco podobného dělal? Máte kvalifikaci, reference? Nebo jenom vhodnou vizáž a kursy asertivní komunikace?"
Konec konců, ještě si vzpomínám na poslední volby. Kultivovaně a smysluplně hovořící trio Fiala, Kupka, Rakušan versus neustálé úniky z argumentační nouze zvoláním "komplot, antibabiš", případně "my jsme pro přímou demokracii". A přitom jsem někam do nevědomí zašoupnul chování tehdejší opozice za Covidu, kdy se dostalo vládě hojného okopávání kotníků (žádný ministr nebyl dost dobrý, ten pitomý nápad s hostinou na Karlově mostě měl také ideovou oporu v opozici...) a kdy se stejně jako dnes ozývalo: "Vy jste si to prosadili, my to natruc zrušíme." Ano, nechal jsem se tehdy ovlivnit vizí namísto výsledků, akorát že jsem naštěstí pro své favority ani pro nikoho jiného neplál celým srdcem a neočekával jsem náhlé spasení, tudíž zůstávám jakž takž v klidu.
Až to tedy dopadne, jak to dopadne, až většina národa bude lamentovat, až ti geniální politici, co mohli podle svých slov zásadně změnit život nás všech, nebudou moci změnit nic, pak... Pak prostě pojedeme dál močálem černým kolem bílých skal. Přečkali jsme dvě amnestie, oposmlouvu, kupónovou privatizaci, Covid, zmizení standarty a pálení trenek, byli jsme Charlie a pak zase ne... Holt život!