Nejlepší volba?
Když už zavést nějakou změnu, tak zvolme tu jedinou nejlepší variantu! Takhle uvažují mnozí politici a voliči, a jsou to ti, kteří pak jsou realitou nepříjemně rozčarováni. Ona totiž ta jediná nejlepší varianta často může existovat jenom jako zbožné a nesplnitelné přání.
Jako kluk jsem se naučil poznávat nejen státní označení automobilů - my měli CS, Lichtenštejnsko FL (to jsem opravdu viděl, stejně jako auto z republiky San Marino - RSM!), a tak dále, ale i registrační značky nejčastěji vídaných států. To jsou takové ty plechové cedulky s písmeny a čísly. To mě zaujalo. Jak to, že Holanďané mají žlutý podklad, Belgičané červené písmo, Italové a Poláci bílé písmo na černém pozadí? Proč mají Rakušané tolik číslic a seveřané kromě Dánů si vystačí s kombinací tří písmen a tří číslic? Upřímně jsem věřil tomu, že se v každém státě sešla nějaká komise odborníků, která vybrala ten nejlépe čitelný a nejlépe zapamatovatelný formát značky. A žasnul jsem. Že by Italové jako jediní vynalezli ten nejdokonalejší formát, a proto se tak odlišují od většiny Evropy? Nebo se spletli? Proč by ale potom svůj formát nezměnili po vzoru nějakého lepšího? A co ostatní? Který stát má ten jediný nejlepší formát poznávací značky a proč jej ostatní nepřevezmou?
Nebudu napínat. I svým klukovským mozkem jsem dospěl k názoru, že asi nejlepší formát registrační značky neexistuje. Že v každém státě nějací pánové prostě vybrali z několika návrhů ten, který se jim z jakéhosi důvodu nejvíce líbil - a bylo to. Až teď, když jsem se celou ptákovinou začal v duchu zaobírat znovu a více, jsem si pro sebe navíc zformuloval závěr, že v každém státě zvítězil návrh toho autora, který měl nejostřejší lokty a nejsprávnější konexe. Až teď, s dostatkem životních zkušeností, si umím představit jednotlivá zdůvodnění oplývající odbornými pojmy, účelovými citacemi vhodných psychologů, fyziologů a designérů, a podepřená naprosto průkaznými grafy ušitými na míru.
Takže ještě jednou: existuje milion a jeden případ, kdy prostě nejlepší řešení nelze vybrat. Stačí vyřadit řešení prokazatelně škodlivá či blbá a mezi několika ne úplně špatnými řešeními pak volit namátkově. Taková rovnice 2x - 5 = 1 opravdu jediné, a tudíž i nejlepší řešení má. Ale zkuste vybrat jediný a nejlepší způsob, jak létat! Mají nejlepší řešení ptáci, netopýři nebo hmyz? Jsou pro létání nejlepší letadla, vzducholodě, vrtulníky, vznášedla? Rozumná odpověď zní: jak kdy, jak pro koho - podle toho, jaké podmínky jsou pro nás momentálně opravdu důležité. Pro nás. Momentálně. Je to rychlost, spolehlivost, pohodlí, cena, nosnost? Jak kdy, jak pro koho. Není jediného nejlepšího řešení.
Až jsem se začal bát důsledků svých úvah. Neryju tady do něčeho posvátného? Vždyť do onoho milionu a jednoho případu, kdy jediné nejlepší řešení neexistuje, by šly zařadit i rozličné volby a soutěže! Lze vybrat nejlepší dozorčí radu? Nejlepší píseň? Nejlepší zastupitelstvo? Prezidenta? Nestačilo by vyřadit největší blbce a neumětely a ze zbytku losovat? Každý jsme nahraditelný, každý máme plusy i mínusy, fakt! A dost, napomenul jsem se. Nemám černé svědomí ohledně autorství myšlenky na losování politiků - ta mne napadla už celá léta před tím, než jsem četl povídku Jaroslava Veise se stejným nápadem. Ale jak by k tomu přišli všichni ti odborníci ve výběrových komisích, agentury výzkumu veřejného mínění, lobbisté, poradci, píárníci a reklamotvůrci? Z čeho by žili? Jak by se spolu s propadem jejich příjmů propadl i HDP? Tak opatrně s těmi novotami! Řečeno s klasikem: "Některé věci nech tak, jak jsou!"