Nechme je odejít
Někteří sebevrazi jsou pěkně sobečtí, například ti na kolejích. Strojvůdce nemá šanci před sebevrahem včas zastavit a pak si to zbytečně vyčítá, průvodčí má povinnost jít se přesvědčit, jak na tom přejetý jedinec je. Traumatické zážitky, fujtajbl. A ještě spousty naštvaných cestujících. V pražském metru totéž.
Navrhuji řešení.
Pojďme kromě baby-boxů zřizovat také něco jako síť gilotin k veřejnému použití. Samozřejmě uzavřené před zraky nepovolaných a dobře omyvatelné. Vždy jen pro jednoho, v perfektním technickém stavu, dostatečně zajištěné před zneužitím a před idioty. Gilotiny informující vzdálenou obsluhu o tom, že čepel sjela dolů (tedy neodvolatelně s dostatečným zpožděním, aby odpadly možné výčitky záchranářů typu "měli jsme přijet o chvilku dřív"). Myslím, že spolehlivější prostředek k sebevraždě nikdo nevymyslí a pokud jich bude dost, mohlo by významně ubýt incidentů na kolejích, sebevražedných řidičů na silnicích i nešťastníků s tubou prášků nebo s revolverem v chvějící se ruce, kteří se jen tak přizabili a zbytek života tráví v bezmocnosti na přístrojích. Ubylo by i mrtvol sebevrahů objevených v pokročilém rozkladu a po mnohadenním úsilí desítek záchranářů.
Na závěr jeden z ryze černých vtipů:
Je pravda, že člověk těsně před smrtí vidí světlo na konci tunelu? Ano, minimálně sebevrazi v pražském metru je zřetelně vidí.