Jsem proti!
Jsem proti... Asi nejlépe vystihli tenhle životní postoj Jiří Suchý s Jiřím Šlitrem v písni nazvané Protestsong. Vyjmenovávají tam skoro všechno, proti čemu lze být. Je to zvláštní životní postoj, být proti něčemu a vystačit si s tím.
Běda tomu, komu se jeho sen splní. Fanoušci mnoha fotbalových klubů provozují - řekněme tomu názorové hnutí - Antisparta. Pryč se Spartou! Smrt Spartě! Ale příležitostně vykřikují totéž o Slávii, Ostravě, Brně a tak dále. Představme si, že by se třeba fandům Slávie všechny ty výkřiky o tom, kdo má jít pryč, splnily. V lize by zbyla Slávie - a kdo ještě? Nějakých pět slabších klubů? Nebo by se liga doplnila o kluby z nižších soutěží podobným zázrakem, jako když kdysi postoupily Drnovice? Každopádně na vítěze ligy by si v následujících letech všichni mohli tipnout s téměř stoprocentní jistotou - a to by byl konec sázek. Chodil by ještě někdo na slávistický fotbal? Měli by zájem sponzoři?
Podobně by asi zůstali koukat se spadlou bradou všichni členové hnutí Antifa, pokud by na naší planetě vyhynul poslední fašista. Co teď? Co budeme dělat dál?
Troufnu si hádat, jak by nastíněné příběhy pokračovaly. V lize by vykrystalizoval tým, který by byl dlouhodobě druhý. Pro mě za mě, třeba Kolín. V tu chvíli by mezi slávisty propuklo hnutí Antikolín a radostný lesk by se navrátil do jejich očí. Příslušníci Antify by zase prohlásili za fašisty někoho, kdo se skutečným fašismem nemá nic společného, a bojovali by proti němu. Co? Co říkáte? Že už to beztak dělají a bojují proti kapitalistům? No to víte, fašistů už moc není...
S bradou pokleslou nyní zůstali koukat mnozí, jejichž srdce zaplála pro názor Antibabiš. Oni ho vážně neodsoudili? Co teď budeme dělat? Jaký jiný důvod než Čapí hnízdo pro naši ideu Antibabiš zvolíme teď?
Vážení a milí antibabišovci, nemám skutečně patent na rozum, nicméně troufnu si vám poradit. Dejte hlavy dohromady a vyrukujte s novou antibabišovskou kampaní oproštěnou od kritiky jeho morálky: "Andrej Babiš jako předseda vlády objektivně vzato dělá naprosto špatně tyto věci: za a, za b a tak dále. To prokazatelně škodí naší republice a náprava nesnese odklad. Známe člověka, který by jej nahradil, nedělal by výše zmíněné zásadní chyby a nedopouštěl by se ani jiných zásadních chyb, které pan Babiš momentálně nedělá. A chceme okamžitou změnu." Tak takhle, přátelé. Zkuste to!
Zatímco antibabišovci mají svůj cíl, druhá strana se vůči nikomu nevymezuje. Babiš nebojuje proti antibabišovcům. Obvykle ovšem existuje ne jedna "anti" skupina, ale dvě vzájemně provázané. Buď jde o něco nového, co má teprve nastat. Zastánci jedné možnosti jsou odpůrci té druhé i jejích zastánců. A naopak. To jsme si užili v době, kdy na sebe zuřivě cenili zuby "Zemanovci" a "Schwarzenbergovci". Častější je ale situace, kdy jde o změnu něčeho, co už funguje. Odpůrci a zastánci. Odpůrci bývají ti zavilejší, zastánci umírněnější, ale i oni se vymezují jako "antiodpůrci". Vezměme si třeba zastánce a odpůrce potratů. Jejich spor silně připomíná scénu z filmu Vesničko má středisková.
"Potrat je vražda!" (Má pravdu, předsedo) "Žena musí mít právo rozhodnout!" (Má pravdu, Václave) "Dítě není součást ženy, ale samostatná bytost!" (Má pravdu, předsedo) Jenom tu chybí zootechnik se sirkami v kapse, který by celý nekonečný a nevyřešitelný spor nějak ukončil.
Tož takhle se hádáme a jsme neustále proti něčemu. Nezkusíme třeba poučení z bible o břevnu v oku (dost podivný příměr, to se mu moc nepovedlo, asi chybný překlad) nebo o házení kamenem na hříšníky?
---------------------
To biblické házení kamenem mi připomnělo skvělou anekdotu:
Ježíš se zastává hříšnice: "Ty, kdo jsi nikdy v životě nezhřešil, hoď kamenem." A vtom skutečně přiletí jeden kámen. Ježíš jen smutně řekne: "Ale no tak, mami!"