Jestlipak bude viset?
Jsem zvědavý, jestli se starý zvyk vrátí, nebo zda už zmizel v propadlišti dějin nadobro. Mám na mysli zvyk věšet ve školních třídách portrét prezidenta.
Čerstvě penzionovaný prezident Zeman se projevoval tak, jak se projevoval, a mnozí žáci, učitelé i ředitelé škol sejmuli jeho umělecky idealizovaný portrét z čestného místa vedle tabule. Skoro nikdo proti tomu ani nekviknul a nakonec se ukázalo, že prezentování hlavy státu v chrámech vzdělávání byl vlastně jen takový zvyk. Žádný zákon to nenařizoval, tak jako žádný zákon nenařizuje slavení masopustu nebo pálení čarodějnic.
A tak jsem zvědav, jestli pedagogové a žáci nenadšení Zemanem nyní obnoví starý zvyk a nového fešáckého prezidenta do tříd pověsí. Případně na jak dlouho.
Připomeňme si, že Miloš Zeman byl sňat před deseti lety nebo jen o málo později. Neexistuje u nás žádný žák základní školy, který by si pamatoval, že oficiální portrét prezidenta vedle tabule býval normou. Pokud nějaký učitel nastoupil poprvé do vzdělávacího procesu těsně po dezemanizaci škol, je z něj už starý mazák a pro prázdné místo na stěně dávno našel jiné uplatnění. Takže - pověsíme ho, nebo nepověsíme? Nařídit to nikdo nemůže, to už víme. Oficiální portrét už existuje a dá se pořídit ani ne za tři stovky. Pověsíme? A nesundáme? Zatím to vypadá, že se školy do vyvěšování moc nehrnou. To víte, zkušenosti...