Drogy jsou fajn
Drogy jsou fajn, nejen berou, ale také dávají. A vždycky tu s námi byly a budou, tak co! Represe a kriminalizace nic nevyřeší, pojďme prostě jenom pomáhat těm, kdo s nimi mají problémy. Ostatně jedna droga je tu s námi celá tisíciletí, ano, máme na mysli alkohol. A máte s ním snad vy, ano vy, problémy? Nemáte. Tak vidíte. Takhle nějak vyzněl šestidílný dokument České televize Česko na drogách.
A co teď s tím?
Klasický příklad míchání hrušek s jablky s cílem prosadit svoji představu o světě a o jeho zlepšení, ne-li přímo spasení. Protidrogová represe a kriminalizace nefunguje - to je pravda. Proto ji zrušme - tak s tímhle už musí mít logicky uvažující člověk s nějakými životními zkušenostmi problém. Ještě se nenašel na světě trestní zákoník, který by spolehlivě eliminoval znásilnění nebo vraždy. Navrhneme také dekriminalizaci? Aha.
S drogou jménem etanol má část konzumentů závislostní problém, ovšem většina tuto látku zvládá víceméně s přehledem. Nechme tedy dospělé, ať stejně svobodně zacházejí i s jinými drogami. Lákavý názor, ne? Jenže: alkoholické nápoje neobsahují jen etanol a vodu. Jak byste jinak rozeznali víno od piva? Etanol je v těchto nápojích rozpouštědlem aromatických látek. Mnoho konzumentů si jen vychutnává jednotlivé značky piva, starou whisky nebo kvalitní vína bez potřeby zpít se. Existují podobní konzumenti pervitinu nebo extáze, kteří hodnotí v první řadě originální chuť a vůni a až pak se zajímají o vliv účinné látky na svůj mozek? Část konzumentů alkoholu se propadne do závislosti, větší část nikdy ne. Dá se totéž říci o "tvrdých drogách"?
Drogy mají devastující účinek na vyvíjející se mozek dětí a adolescentů. Zakažme je tedy do osmnácti let tak, jako alkohol a tabák, a dospělé nechme, ať si o sobě rozhodují sami. Super názor. Až na to, že zákaz alkoholu a tabáku pro nezletilce skoro vůbec nefunguje.
Drogy nejen berou, ale také dávají, jinak by je lidé neužívali. Náladu, prožitky, sounáležitost ke skupině... samá pozitiva. A prosím pěkně, tohle všechno získám jedině konzumací drog a ničím jiným? Poslech hudby, četba, společné sportování, cestování, společná - s prominutím - práce (nebojte, třeba jen posekání zahrady nebo zařizování bytu)... nic z toho mi fajn náladu nebo prožitky nevyrobí? Nesblížím se při tom s ostatními?
Drogy prý umožňují mladým někam se zařadit, něco vzájemně sdílet. Asi budu za starého škarohlída, ale mám osobní zkušenosti s několika drogově závislými. Domácí krádeže, tisíce nesplněných slibů, exekuce... že by se dotyční díky drogám někam zařadili? Pardon, slyším současné teenagery: Ale my přece nespadneme rovnou do perníku nebo heráku, když je dnes tolik jiných možností! No dobrá, už jsem viděl i mlaďocha, kterého odvážela záchranka po šesti energeťácích. A ten rozchechtaný mladík, který se válel po chodníku na psích ehm ehm, no to byl vlastně takový sympatický svéráz a každý by se s ním chtěl hned spřátelit, že?
Ne, ani já nevím, co s drogami. A asi nikdo to neví. Možná snad kdyby tak rodiče, škola, sdělovací prostředky, politici a neziskovky pomáhali dětem a adolescentům nacházet nějaký smysl života. Třeba v práci, kultuře, sportu nebo v pomáhání ostatním. Ne v nimráním se ve vlastní nehotové osobnosti. V užitečných činech. A promiňte, vážení rodiče - vy už jste si pro sebe nějaký smysl života našli? Dřív, než jste se rozhodli zplodit dítě?