Paleta názorů a ptákovin

"Vojáci! Čeká nás historický úkol kolonizovat tuto planetu, rozšířit naši vládu i do koutu vesmíru tak vzdáleného od našeho drahého domova.

Jste předvojem civilizace, bude se o vás psát v učebnicích. Co jsme dosud viděli, nás opravňuje k přesvědčení, že právě zde nalezneme příhodné podmín­ky k rozšíření moci našeho impéria. To však bude vyžadovat i nemalé oběti od nás všech. Bezpodmínečnou poslušnost, statečnost, skromnost. Sami tušíte, že je nás pro splnění cíle výpravy málo. Vezeme sice s sebou několik samiček - dobře střežených! - ale než jich naklonujeme potřebné množství, aby se dostalo na většinu z vás, uplyne dlouhá doba. Zvýšit stavy vojska ovšem musíme okamžitě, proto nařizuji všem během dvou dnů provést minimálně tři dělení." A aby šel velitel příkladem, před zraky nastoupeného vojska se podélně rozdělil. Po chvíli oba již dorostlí velitelé zaveleli rozchod.

Prostí vojáci, jako snad ve všech armádách, měli na věc poněkud jiný názor. Obrovská planeta se jim nelíbila. Gigantické rostliny tyčící se vysoko k nebi s příliš žhavým sluncem, neznámá šestinohá zvířata nejrozmanitějších tvarů a velikostí, to vše působilo vysloveně nepřátelsky. Nechtělo se jim provádět bolestivá dělení ani věčně opravovat stropy podzemních kasáren řítící se při častých otřesech půdy. Morálka armády byla v rozkladu, a právě když probíhaly několikadenní manévry na povrchu, nastal tragický a rychlý konec celé výpravy jednoho z nejmocnějších vesmírných impérií.

11860 vojáků, 43 velitelé, 25 samiček a l66 pracovníků pověřených zvláštními úkoly, prostě všichni beze zbytku byli zničeni oblakem nervového plynu, který se zničehonic vytvořil v ovzduší této zákeřné planety. Celému neštěstí předcházely rytmické sílící otřesy půdy, které totálně zlikvidovaly pod­zemní kasárna a pohřbily v hloubce i ukrytý hvězdolet výpravy. Apokalyptic­ké výjevy na povrchu by pak otřásly každým divákem, kdyby je ovšem mohl pozorovat. Tisíce mrtvol zkroucených bolestí, velitelé zakončující své trápení osobní zbraní, samičky zastižené smrtí uprostřed dělení...

Celé drama však přece jednoho diváka mělo, jenže ten byl lhostejný k detailům a zajímal jej pouze výsledek, s nímž byl velice spokojen.

"Tak bych si prosila kyselinu citrónovou, dvě petosy, vatu a ještě jeden ten Biolit"

"Copak, paní Málková, snad nemáte ve špajzu faraóny?"

"Kdepak, tyhle mravenci byli větší a takový divný. Já jsem je našla na zahrádce, tak jsem je postříkala Biolitem a byl pokoj_. Ale víte co, dejte mi pro jistotu dva."

 Trápí vás obtížní komáři, švábi, mravenci či mimozemšťané? BIOLIT vám pomůže! BIOLIT do každé domácnosti, na každou zahrádku! BIOLIT!